Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"the duty to live"
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Je právo na život skutečně právem nebo povinností žít?
 Rychtera, Jaroslav ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
V lidské společnosti dochází ke zvyšování poptávky na ukončení života na žádost. V některých zemích došlo k uzákonění takového institutu, ovšem většinou bývá taková poptávka ze strany státní moci neakceptována. Hlavním argumentem proti právu na asistované ukončení života bývá ustanovení institutu tzv. práva na život. Jedná se o ustanovení v mezinárodních i vnitrostátních dokumentech, garantující, dle převažujícího výkladu, možnost zachování života představitelů lidského druhu jako mimořádného organismu. Toto ustanovení se objevuje poprvé ve Všeobecné deklaraci lidských práv a je následně přebíráno do všech dalších dokumentů zabývajících se základními lidskými právy. Při hlubší analýze problematiky práva na život se však objevují nejasnosti, díky kterým lze podstatu výkladu zmiňovaného institutu zpochybnit a jeho postavení štítu proti snahám pozitivně stanovit právo člověka rozhodnout o době a způsobu ukončení svého života tak neakceptovat. Problémem se jeví již způsob vzniku institutu - měla-li skupina tvořící původní dokument na mysli skutečně právo na život či právo žít. Další nejasnosti se pak objevují při snaze stanovit subjekt zmiňovaného práva a jeho obsah. Jde především o to, je-li nositelem práva na život člověk po narození, před ním a to potom kdy předtím v nitroděložním vývoji či jsou-li...
Úplný záznam
Je právo na život skutečně právem nebo povinností žít?
 Rychtera, Jaroslav ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
V lidské společnosti dochází ke zvyšování poptávky na ukončení života na žádost. V některých zemích došlo k uzákonění takového institutu, ovšem většinou bývá taková poptávka ze strany státní moci neakceptována. Hlavním argumentem proti právu na asistované ukončení života bývá ustanovení institutu tzv. práva na život. Jedná se o ustanovení v mezinárodních i vnitrostátních dokumentech, garantující, dle převažujícího výkladu, možnost zachování života představitelů lidského druhu jako mimořádného organismu. Toto ustanovení se objevuje poprvé ve Všeobecné deklaraci lidských práv a je následně přebíráno do všech dalších dokumentů zabývajících se základními lidskými právy. Při hlubší analýze problematiky práva na život se však objevují nejasnosti, díky kterým lze podstatu výkladu zmiňovaného institutu zpochybnit a jeho postavení štítu proti snahám pozitivně stanovit právo člověka rozhodnout o době a způsobu ukončení svého života tak neakceptovat. Problémem se jeví již způsob vzniku institutu - měla-li skupina tvořící původní dokument na mysli skutečně právo na život či právo žít. Další nejasnosti se pak objevují při snaze stanovit subjekt zmiňovaného práva a jeho obsah. Jde především o to, je-li nositelem práva na život člověk po narození, před ním a to potom kdy předtím v nitroděložním vývoji či jsou-li...
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English